Život je jako tanec. Jednou si ho užíváme temperamentně a vášnivě, energicky a se sílou, jindy zpomalíme a nevyhýbají se nám ani pády. Bez ohledu na to, zda jsme malá děvčata, slečny nebo ženy, všechny jsme plné tužeb a snů. Chceme tancovat plné vášně a energie, ne těžkopádně a s vážností ve tváři. I když se naše touhy věkem mění, vášeň pro život zůstává.
Když jsme byly malými děvčaty, naším vzorem byla máma a její půvabné vystupování. Snily jsme o tom být jako ona, nosit podpatky, zkrášlovat se a působit žensky. V pubertě si tento sen reálně plníme, když toužíme být neustále krásné, přitažlivé a získat obdiv. S přibývajícím věkem chceme být silné a úspěšné v kariéře, snažíme se být dobrými matkami a partnerkami. Prostě žít svůj nádherný život každý den. Touhy nás pohánějí nesetrvávat na místě, ale neustále postupovat kupředu. Naplňují naši podstatu a inspirují nás neustále na sobě pracovat. Toužit vlastně znamená žít.