Bez přídavných látek a alergenů
Prokazatelná kvalita z Evropy
Vyvinuté farmaceuty
Vícenásobné laboratorní testy
Doprava zdarma nad 1500 Kč
_11.png)
Prodlužování průměrné délky života ve vyspělých zemích s sebou přináší také nové výzvy v medicíně. Tím, že se stále více lidí dožívá vyššího věku, se zvyšuje i poptávka v hledání možností, jak si i v takovém věku udržet mentální zdraví. Pro starší lidi jsou totiž duševní poruchy důležitou příčinu nemocnosti a předčasné úmrtnosti (1). Zvyšují se tedy požadavky na výzkum toho, jak je možné posílit a zachovat si kognitivní, tedy poznávací funkce mozku (2). Avšak snaha o zachování kognitivních funkcí není tématem pouze pro starší lidi.
Dnes už víme, že i opakované vystavování se stresovým situacím dokáže narušit paměť, pozornost či kognitivní flexibilitu. V práci se to může promítnout do snížené schopnosti soustředit se, kontrolovat své impulsy, pamatovat si či plánovat (3). Kognitivní funkce jsou jen jedním z aspektů zdraví mozku a zahrnují funkce jako paměť, pozornost, myšlení, plánování, schopnost řešit problémy, používat řeč a další. Dalšími aspekty zdraví mozku jsou motorické, emocionální a hmatové funkce (4). Všechny tyto funkce jsou značně ovlivněny změnami souvisejícími s věkem, ale kromě věku je může narušit i množství jiných faktorů, například onemocnění (např. mrtvice), deprese, užívání návykových látek či různé nemoci (např. Alzheimerova choroba).
Zatímco některé faktory nelze jen tak změnit, zejména ty genetické a zčásti i environmentální, velkou skupinu faktorů souvisejících s životním stylem ovlivnit určitě umíme. Mezi takové rizikové faktory životního stylu patří samozřejmě již zmiňované užívání návykových látek jako kouření či pití alkoholu, ale také nedostatek fyzické aktivity, nevhodná strava, problémy se spánkem či přetrvávající stres (4).
Je normální s přibývajícím věkem být o něco zapomnětlivější a opravdu není potřeba na sebe a na své tělo klást nereálné požadavky a vzpírat se naprosto všem změnám souvisejícím se stárnutím. Proč bychom se ale nepřičinili o předcházení poklesu kognitivních funkcí, když je to možné? Pokles kognitivních funkcí se totiž neprojeví jen občasným zapomínáním, ale časem může výrazně ovlivnit schopnosti provádět i takové každodenní úkoly jako je řízení, placení účtů, užívání léků či vaření.
Věnovat pozornost stravě je tedy jednou z možností, jak ovlivnit zdraví svého mozku. Strava by měla zajistit příjem živin, vitamínů a minerálů potřebných pro produkci enzymů, hormonů a jiných látek pro růst a vývoj mozku, obnovu myelinu či funkci nervových membrán. Měla by obsahovat také prekurzory neurotransmiterů, které se následně v těle za přítomnosti kofaktorů přeměňují na neurotransmitery, které se mozek používá ke zprostředkování nervové signalizace (glutamát, aspartát, acetylcholin, dopamin, serotonin, noradrenalin, GABA). Pokud totiž strava neposkytuje tělu dostatek prekurzorů, mozek nemusí být schopen produkovat neurotransmitery, a to se projeví na jeho fungování (5)._1.png)
_2.png)
Zejména v dnešním světě, kde se mnohem více lidí dožívá věku, kdy je třeba řešit pokles jejich kognitivních funkcí, ale zároveň i kde stres, vyčerpanost či poruchy spánku jsou bohužel již téměř běžnou součástí životů mnoha z nás, se tak GABA ukazuje jako mimořádně vhodný doplněk stravy. Tyto studie se totiž přidaly k poznatkům získaným během desetiletí a společně tak naznačují opravdu komplexní výhody každodenního podávání GABA jako doplňku výživy – od úlevy při stresu, úzkosti, přes zlepšení kognitivních vlastností mozku až po řešení nespavosti. A to vše tím, že se tělu dodá látka, která je mu vlastní. Objevte neesenciální aminokyseliny GABA ve šťavnatých výživových doplňcích pro vnitřní klid a vyváženost.
Nesmíme však zapomínat na to, že o zdraví mozku je třeba pečovat i celkovou úpravou životosprávy a životního stylu. Duševní zdraví je silně spjato s fyzickým zdravím, a proto je třeba pečovat o ně se stejnou důležitostí. Vždyť to znáte – ve zdravém těle, zdravý duch. Více o duševním zdraví a péči o něj se dočtete ZDE.
Zdroje:
